Date: Mon, 1 Nov 2010 17:15:24 +0200
From: ripencc@seznam.cz
Subject: I Thought I Knew and (Czech)

Další dobrodružství Justina a Billyho
Kapitola 1

Vypráví Billy

Už jsou to skoro dva roky od toho dne, kdy jsem poprvé viděl svého nejlepšího kamaráda Jesse mluvit s klukem, kterého jsem vždycky považoval za vyhlášenou školní buznu. Dneska je z té buzny můj dlouhodobý přítel Justin.

Za ty dva roky se toho stalo hodně. Něco z toho bylo fajn. Něco nebylo tak fajn. Většinu těch věcí znáte z příběhu "I Thought I Knew" v sekci "High School" na Nifty. Pokud jste ten příběh nečetli, nemusíte. Příběh, který právě čtete, nám H.R. pomohl dát dohromady tak, že jej můžete číst nezávisle. I tak by vám měl dávat smysl.

Justin a já jsme se z Chicaga přestěhovali do velkého města na východním pobřeží, takže nakonec můžeme být spolu zatímco studujeme vysokou. Jsem ve druhém ročníku na velmi dobré univerzitě, kde dostávám plné stipendium. Justin je v prvním ročníku a studuje vyhlášenou umělecko-designérskou školu ve stejném městě.

Nejlepší na tom všem je, že konečně bydlíme spolu ve vlastním bytě. Není to nic velkého, ale je to lepší než koleje. Je to jenom takový domek, ale pro nás dva je velký dost.

Nejhorší na tom je, že náš život není takový, jaký jsem si myslel, že bude. Když s někým žijete, dokonce i s někým takovým jako je Justin, je to občas těžké. A občas je náš život prostě pořádná nuda.

Možná, že náš život v Chicagu, když jsme se dali dohromady, byl příliš dokonalý. Bylo to jako v Mrdací Lhotě. Těch prvních pár společných vášnivých měsíců. Když jsme bojovali o náš vztah. Když jsme si určovali, jaký náš vztah bude. A jaký bude vztah s dalšími kluky. Hlavně s Jessem. Mělo to své dobré i špatné stránky, ale sex byl kurevsky dobrý!

Když se zastavím a zamyslím se nad tím, dokážu si vybavit všechny ty obtíže a dramata, jimiž jsme prošli. Ale je až s podivem, jak rychle ty nejméně příjemné vzpomínky vyvanuly. Dneska mi ty naše první dny přijdou prakticky perfektní v porovnání s tím úsilím vytvořit si fugující vztah. Učení nám zabírá spoustu času a zbytek zdá se zabírají věci jako jídlo a uklízení bytu a tak. Musím se dobře učit, abych nepřišel o stipendium. A Justin svoji školu miluje. Občas si myslím, že ji miluje až moc.

Vypadá to tak, že když skončíme s úkolama a domácíma pracema, speciálníma projektama a přednáškama, nezbývá už žádný čas pro nás. Jen jíme a spíme. A pak zpátky do školy. Některé dny nemáme ani čas na sex. A to mi chybí. Chybí mi sex. Jeho intenzita. Jeho energie. A chuť a vůně ocasů a mrdky a Justina a ... a pozornost, kterou mi Justin věnoval, když jsme byl pro něj nový.

Teď už si nejsme noví a mně to chybí. Moc.

Hardreader mi říkal, abych přeskočil všechny úvody a rovnou začal vyprávět, jak jsme se potkali s Philem a Toddem. Phil chodí do stejné školy jako Justin a Todd "pracuje," i když jsme si nikdy nebyli jistí, jakou práci vlastně dělá.

Justin o Philovi vyprávěl prakticky od té chvíle, co na podzim začala škola. Mluvil o něm hodně. Možná až příliš hodně. Byly dny, kdy jsem věděl, že Justin trávil víc času s Philem než se mnou. A tak když konečně přišel domů a začal mluvit o tom, jak Phil tohle a Phil támto ... No, moc tomu nepomohl.

Phil studoval fotografii a podle Justina byl "brilantní." A podle toho, jak ho popisoval, byl taky kurva hezký. Jako model. Perfektní vlasy. Perfektní zuby. Perfektní pleť. Perfektní úsměv. A kromě toho Justin jasně řekl, že pevně doufá, že Phil je perfektní gay. Dělil se se mnou i to, co s tím plánuje udělat. Aspoň přede mnou svoji rostoucí náklonnost k Philovi neskrýval. Ale tak nějak mi to vůbec nepomohlo, abych se cítil lépe.

Musím přiznat, že v některých dnech jsem žárlil natolik, že jsem si myslel, že Justin ví mnohem víc o tom, co Phila bere, než kolik mi říká. Spoustu nocí trávili v ateliéru a "dělali na projektech." Jenom oni dva. Spolu. Sami. Pozdě. V noci.

Nelíbilo se mi to.

Spoustu nocí jsem tak byl doma sám. Sám jsem si honil péro. Čekal jsem, než dorazí Justin. Doufal jsem, že to bude jedna z těch nocí, kdy mezi námi přeskočí jiskra a bude po mně stékat jeho mrdka. Že ho ochutnám. Budu ho cítit. Vychutnám si jeho tvrdý ocas nadouvající se v mé puse. Ucítím, jak jeho pulsující péro pumpuje mrdku do mé díry. Ochutnám jeho čerstvou mrdku jak mi bude stékat z tváře tak, jako už tolikrát předtím.

Ale čím dál tím víc to byla jenom zbožná přání.

Měl bych asi pokročit a říct vám o tom, jak jsem se konečně potkal s Philem. Jednu noc, stejně jako mnoho nocí předtím, přišel Justin domů poté, co dlouho do noci pracovali ve ateliéru ve škole a řekl mi, že Phil, se který tam pracoval taky, se ho ptal, jestli by další večer nechtěl jít s ním a s jeho "kamarádem" Toddem na večeři a pár drinků.

Justin vypadal, že se na to docela těší a já musím přiznat, že i když bych nejraději s Justinem strávil ten čas kvalitním mrdáním, měl jsem stejně chuť si někam vyrazit a něco podniknout. Cokoliv.

Takže když se Justin ptal, řekl jsem, že ano. Nebyla to moje představa o optimálním večeru. Mnohem raději bych byl s někým jiným než s dokonalým Philem, ale fakt jsem si chtěl vyrazit.

Samozřejmě jsem mohl jenom doufat, že až večer skončí, zbyde nám oběma dost času a energie na pěknou tvrdou, žhavou akci. Kurva fakticky jsem to potřeboval!

Další večer jsme s Justinem vyrazili do baru kousek od školy, kde jsme měli sraz s Philem a jeho "kamarádem" na drink nebo dva. Už jsem v sobě měl pár piv. Však kurva co! Vždyť byl pátek. Měl jsem lehkou opičku. Počítal jsem, že se mi bude hodit.

Když jsme tam dorazili, bylo tam dost narváno a zakouřeno, ale okamžitě mi bylo jasné, s kým budeme trávit večer. Vzadu dál od baru seděli dva naprosto dokonale vypadající kluci. Modelové. Vypadali fakt jako modelové. Nebyli nějak extra oblečení nebo něco. Do určité míry byste mohli říct, že vypadali úplně stejně jako zbytek lidí v místnosti. Prostě jenom dva studenti, kteří večer vyrazili s kamarádama napít se a tak. Akorát že ti dva kluci byli nádherní. Bezchybní. Ve všech směrech perfektní.

A, samozřejmě kurva, Justin vyrazil směrem k nim, zamával na ně a řekl mi, "Tam jsou." Jeden z těch kluků, Phil, na nás taky mávl a my se začali prodírat k té perfektní dvojici.

Byl jsem docela vystrašený. Ne že bych vypadal ošklivě nebo něco. Měl jsem na sobě skvělé džíny, které Justin vybral pro svoji mámu, aby mi je dala k vánocům. Pěkně vystavovaly moje poklady a vypadaly fakt dobře. Ale pak se ti dva kluci postavili, aby se s náma přivítali a já si je mohl prohlídnout pořádně ... Kurva, to byla úplně jiná liga. Dokonce i Justin, můj sakra skoro perfektně vypadající kluk, nevypadal tak dobře. Těsně! Ale ne dost. Sorry, Justine.

No nic, všichni jsme si sedli. Objednali si piva. A začala normální studentská úvodní řeč. Odkud jsi? Co děláš za obor? Co bys chtěl časem dělat? A tak dál.

Brzy jsem pochopil, proč si Justin myslel, přál a nejspíš se i modlil, aby byli gayové. Byli skvělí! Měl jsem kurevskou chuť poprosit ty dva kluky, ať vytáhnou ocasy a ukážou mi je. Jestli mají ocasy stejně perfektní jako zbytek - pak se můžu vymrdat na všechna naše pravidla. Můžou mě vyšukat tady a teď. Vystříkat se mi do pusy. Vystříkat se mi na obličej. Nastříkat mi do prdele. Dva ocasy v prdeli tady na barovém pultu? OK, není problém. Vypadali tak super, že jsem byl v té chvíli ochoten nechat je dělat naprosto cokoliv.

Přesně to se mi v té chvíli honilo hlavou. Za poslední měsíc jsem neměl ani tolik sexu, aby to stačilo mrtvole. Takže sedět se dvěma klukama, kteří vypadali tak ... tak ... kurva, byl jsem připravený.

A zatímco se mi hlavou honily různé představy, povídali jsme. A povídali. A povídali. A v nějaké chvíli, zatímco jsme si pořád povídali a popíjeli pivo, jsem zjistil, že mi začínají být sympatičtí. A začínal jsem chápat důvody, a ne ty povrchní důvody, proč Justin o Philovi tolik mluvil. Byl to skutečně příjemý a zajímavý kluk. Chtěl pracovat jako fotograf pro nějaký časopis. Ne že by fotil celebrity nebo módu. Spíš hlavně dokumenty, zprávy.

Loni v létě byl v Peru, dostal grant, aby fotografoval na archeologických vykopávkách. Moc jsem nerozuměl tomu všemu, co říkal. Starověcí indiáni a zříceniny a tak. Ale způsob, jakým to popisoval, byl fantastický. Stanování v naprosté divočině. Dokázal vyprávět mnohem lépe než Justin a mluvil o všem, od kousanců od hmyzu až po urostlé původní indiánské kluky, kteří s nimi pracovali na vykopávkách. Popisoval to tak realisticky, že jsem chtěl vlézt k němu do spacáku a poškrabat mu ty kousance. A rozhodně jsem nenechal bez povšimnutí způsob, jakým mluvil o těch domorodých klucích. Vypadalo to, že takové vě ci zjevně obdivuje. Byl jsem si docela jistý, že Justin měl pravdu. Phil byl perfektní. A gay.

Na druhé straně v Toddovi se tak snadno vyznat nedalo. Rozhodně nedávali najevo, zda jsou pár. Vlastně to působilo tak, že si dávají záležet, aby to zůstalo nejasné. Zmínili se, že bydlí ve společném bytě. Ve velkém bytě se dvěma ložnicemi.

Todd nikdy neřekl nic, co by na jejich vztah vrhlo víc světla. Vyprávěl mi o grafice a tiskových návrzích. S Philem se seznámili na střední ve Washingtonu. Už tam byli kamarádi, "ale ne moc blízcí."

Když to řekl, podíval jsem se na něj způsobem, který mu měl naznačit, že by mohl být konkrétnější. Místo toho začal mluvit o něčem úplně jiném. Ať už to bylo cokoliv, nebylo to tak zajímavé, jako to, co vyprávěl Phil.

Samozřejmě netrvalo dlouho a Justin s Philem začali mluvit o škole a učitelích a takových věcech. Tak jsme zůstali s Toddem na debatu sami. Neměli jsme moc společného.

Ale jak jsme si povídali, zjišťoval jsem, že mi vlastně povídání s Toddem nijak nevadí. Myslím, že jsme se bavili o tom, jak se nám líbí nebo nelíbí město, nebo něco podobně nudného. A pak jsem si všiml, že Todd sedí v hodně provokativní poloze. Pravou ruku měl opřenou o opěrku židle, tělo měl tím pádem trochu nakloněné. Levou ruku měl položenou v klíně. Dobře, upřímně. Měl ji přímo v rozkroku. V tom svým kurva dokonalým rozkroku.

A způsob, jakým se čas od času bezmyšlenkovitě projel mi hodně připomínal Justina a jeho zvyk hrát si s ocasem kdykoliv a kdekoliv. Kurva, Todd si hrál s pérem. Třel si ho přes džíny. Bylo to takové bezmyšlenkovité. A přitom erotické.

Občas jsem nakoukl do jeho rozkroku a čekal jsem, že zanedlouho bude vystavovat perfektní erekci. Ale nezdálo se, že by mu tvrdl. Ta akce ruka-v-rozkroku na něj zřejmě příliš eroticky nepůsobila. Prostě to bylo jen tak něco, co dělal při hovoru. Na mě to ale působilo pořádně. I když jsem si byl téměř jistý, že se neosahává kvůli mně. Kvůli mému potěšení. Bylo to jako by si myslel, že ho nikdo nemůže vidět. Kurva, nebyl jsem si ani jistý, jestli si vůbec uvědomuje, co dělá.

Občas jsem v látce džínů zahlédl obrys jeho pěkného ptáka. Vypadal pěkně rostlý a jak si s ním tak bezděčně hrál, nezdálo se, že by se zvětšoval.

No ale i když jeho ocas nebyl tvrdý, můj rozhodně byl. A usoudil jsem, že jestli si on může hrát se svým pérem, já si můžu hrát se svým. A tak jsem to udělal. Netrvalo to dlouho a postřehl jsem, že si toho všiml. Teď začal on pokukovat po mém ocase, stejně jako jsem já pokukoval po jeho. Moc se mi to líbilo. Musel být jeden z nás.

Když jsem si to uvědomil, ocas se mi v džínách začal pěkně předvádět. A Todd se začal předvádět taky. Oba jsme se tím vůbec netajili. Co se mě týkalo, však už na to byl čas.

Dál jsme s Toddem pokračovali v naší neškodné konverzaci. Ale postupně jsme ji častěji a častěji přerušovali, jak jsme víc a víc času trávili koukáním na rostoucí ocas toho druhého. Témat k hovoru s Toddem ubývalo, zatímco Justin s Philem dál povídali, nás si vůbec nevšímali.

Nakonec jsem si uvědomil, že už jsme s Toddem oba pěkně dlouho potichu. Jen tak jsem seděl a pozoroval jsem Todda, jak si prsty levé ruky jezdí tam a zpět po svém působivém péru, které se napínalo proti tenké, jemné látce džínů. Zjevně se snažilo uvolnit z těch rajcovních značkových džínů. To byla boule! Perfektní, samozřejmě.

Vzhlédl jsem a potkal jsem se s jeho pohledem, protože zrovna taky vzhlédl z mého rozkroku. Vteřinku jsme se dívali navzájem do očí a pak jsme se oba podívali dolů do svých vlastních klínů. Vím, že jsem si chtěl zkontrolovat, co mu předvádím. Na co se to dívá. Počítám, že chtěl udělat to samé.

Pohledem do klína jsem zjistil, že předvádím svůj velký tvrdý ocas a velkou mokrou skrvnu na místě, kde mi z mého dvaceticentimetrového, pevného, tvrdého, žhavého ocasu mohutně teklo.

Trochu jsem se zastyděl, protože jsem toho kluka vlastně vůbec neznal, znovu jsem zvedl oči a zjistil jsem, že mu znovu koukám přímo do očí. Do těch perfektních očí. Byl to hypnotizující moment. Oba jsme na sebe hleděli jako očarovaní.

Naklonil se ke mně a řekl velice potichu a rozvážně, "Dokázal bych tady sedět a dívat se na tebe, dokud se do těch džínů neuděláš. Jseš hrozně super a sexy."

Zamrazilo mě. Cítil jsem se ... rozpačitě. Polichoceně. A kurevsky nadrženě. To všechno současně. A pak jsem najednou zrudl. Cítil jsem se, jako bych zrudl. Obličej jsem měl horký a celý jsem se zpotil.

Vůbec jsem mu nebyl schopný odpovědět. Nakonec jsem jako idiot řekl, "Díky." Pak mi došlo, jak uboze to zní, tak jsem dodal, "Taky bych se dokázal dívat."

Potutelně se na mě podíval a pak se široce usmál. Napřed jsem si nebyl jistý, proč se na mě tak kouká, ale pak mi to došlo. "Chtěl jsem říct, že bych se dokázal dívat na to, jak se uděláš ty. Ne já. Myslím ..." začal jsem koktat.

Přerušil mě. "Rozumím. Dokonale."

Asi minutu jsme seděli potichu a pak mi Todd řekl, zase tak tichým hlasem, že to Justin ani Phil nemohli slyšet. "Popros Phila, aby ti povyprávěl o svém soukromém uměleckém projektu. Je to něco speciálního. Myslím si, že chlap s tvýma zájmama by to dokázal ocenit."

Už jsem chtěl Toddovi říct, ať mi to vysvětlí, když se k nám otočil Phil a navrhl, že bychom se mohli zajít někam najíst. Dopili jsme piva a vyrazili jsme někam na pizzu.

V restauraci jsem nemohl z hlavy dostat Toddvu poznámku o Philově "soukromém uměleckém projektu." Řekl to takovým způsobem, že pokaždé když jsem si na to vzpomněl, ocasem mi projela vlna energie. Nevěděl jsem proč, ale byl jsem si docela jistý, že ten projekt je něco, co chci vidět. A ocenit. Konečně se konverzace nad večeří přerušila a já jsem poznal svoji šanci.

"Todd mi právě chtěl něco říct o tvém uměleckém projektu, když ..."

"O speciálním uměleckém projektu," řekl Todd Philovi a přerušil mě tak. Opravil mě.

Phil se na Todda podíval pátravým pohledem. Postřehl jsem, že Todd mu téměř neznatelně přikývl. "Myslíš, že by je to mohlo zajímat?" zeptal se Phil Todda.

"Jo, bude je to zajímat," řekl Todd. "Myslím, že o to se vůbec nemusíš starat."

"Tak v tom případě možná bude lepší, než abych ti o něm povídal, že ti ho ukážu. Až tady skončíme, tak jestli budete chtít, můžeme potom zajít k nám," řekl Phil.

Pokračování...

Poznámka autora

Toto je druhá kniha série "I Thought I Knew." Knihy není nutné číst v pořadí, i když první kniha chronologicky předchází této. Naleznete ji pod názvem "I Thought I Knew", respektive "I Thought I Knew CZ" v sekci High School.

Postavy v příběhu jsou skutečné. Jména a některé další identifikační údaje byly změněny, abychom zakryli skutečnou identitu popisovaných osob. Majitelem autorských práv původní série "Justin and Billy" je Hardreader, práva na překlad má ripencc. Povídka nesmí být nikde publikována nebo redistribuována, tiskem, elektronicky či digitálně, bez souhlasu autora, respektive překladatele. Autor i překladatel uvítají připomínky a názory čtenářů, autor v angličtině, překladatel v češtině.