Date: Thu, 4 Nov 2010 16:52:23 +0100
From: ripencc@seznam.cz
Subject: I Thought I Knew and (Czech)

Další dobrodružství Justina a Billyho
Kapitola 2, část IV

Vypráví Justin

Nakonec jsme se s Billym šli po té ranní kuřbě umýt. Místo ocasů jsme posnídali cereálie. A jak jsme v tichosti seděli naproti sobě u malého kuchyňského stolu a přežvykovali vločky, rozhodl jsem se, že je čas si promluvit.

Chystal jsem se říct věci, které bylo potřeba říct. Já jsem je potřeboval říct. Byl jsem frustrovaný. Nespokojený s tím, kam náš vztah vede. Nespokojený s omezeními, které nám Billy narýsoval.

Věci potřebovaly změnit. Pohybovali jsme se ve vyjetých kolejích a potřebovali se z nich dostat.

"Billy," řekl jsem.

Než jsem ale mohl pokračovat, podíval se mi do očí a řekl, "Já vím, potřebuješ mi něco říct. Tak mi to řekni." Neznělo to šťastně. Nebo smutně. Dokonce ani naštvaně. Možná rezignovaně. Ano, znělo to rezignovaně. Billy nikdy neměl rád, když jsem si s ním potřeboval promluvit.

Jenže od samého začátku vždycky spoléhal na moje vedení. Přinejmenším ve věcech sexu. Možná by to nerad přiznával, ale já jsem ten, kdo ho naučil všechno co ví o sexu mezi klukama. Možná nejsem první kluk, se kterým se kdy udělal. Tédle cti se dostalo Jessovi. Ale to bylo jenom blbnutí mezi klukama. Pořádně nevěděli, co dělají. Prostě si jen tak honili. Já jsem to Billyho naučil. Trénoval to s ním. Já jsem ho poprvé vyhonil. Vykouřil. Vyšukal. Všechno. Za všechno, co Billy o sexu s klukama věděl, může děkovat mně.

Začal jsem rovnou s tím, co jsem mu chtěl říct, vysvětlil jsem Billymu, jak chce žít v minulosti. Chce, aby všechno bylo takové, jaké to bylo dřív. Chce, aby všechno bylo přesně takové, jako když jsme my dva spolu začínali chodit. Z nějakého důvodu se rozhodl, že to byl dokonalý moment jeho života. Na dokonalém místě. Mezi dokonalými lidmi. Jím a mnou.

A teď chce nastavovat pravidla tak, aby všechno zůstalo stejné, jako to bylo to léto potom, co odmaturoval.

Řekl jsem Billymu, že si na tu dobu taky pamatuju a že mu rozumím. Nehodlám popírat, že to bylo nádherné léto. Nejkrásnější v mém životě. Billy prakticky bydlel se mnou v našem domě. V mojí posteli. V mojí díře. V mojí puse. V mých rukou.

Byli jsme čerstvě zamilovaní. Prakticky všechno co jsme dělali bylo poprvé. A proto to bylo mimořádné. Každé slovo, které jsme si řekli. Každý pohled. Každý dotek. Každý polibek. Všechno bylo nové. Každé ráno, když jsme se spolu probudili v posteli. Pokaždé, když jsme spolu někam šli. Pokaždé, když jsme něco dělali.

A sex, přiznal jsem Billymu, to byla nepřerušovaná série dokonalých orgasmů. Proboha, když si na to léto vzpomenu. Za celý svůj život jsem tak nestříkal. Žili jsme ve světě plném mrdky.

Každé honění. Každé kouření. A mrdání. Byli jsme jako dva stroje na mrdku. Musel jsem přiznat, že to byly fantastické časy a budu si je navždycky pamatovat. Žili jsme jeden pro druhého a pro sex. Vsadil bych se, že některé dny jsme se udělali pětkrát nebo šestkrát. Přál jsem si tenkrát, aby to vydrželo navždycky.

"Jenomže Billy, dneska už to nic nového není. Ale to neznamená, že bychom nemohli mít nádherný život. Že bychom se nemohli milovat. Ale tak nové už to nikdy nebude. Teď už nemůžeme dělat všechno poprvé. To už je za námi. To co máme dneska je opravdové. A pokud se budeme chovat správně, může být naše budoucnost ještě lepší než naše minulost."

"Ale ta pravidla ... ty limity ... limity, kterých se chceš tak držet. Pravidla, která nás nutíš dodržovat. To je součást naší minulosti. Dneska už to pro nás nemá smysl."

"Pamatuješ si na svoje limity, když jsme se potkali poprvé? Myslel sis, že jsi na holky a byl jsi schopný mě zmlátit. Myslel sis o mně, že jsem buzna. No dobře, v tom jsi měl pravdu. Ale ty limity, co sis tenkrát pro sebe nastavil ... i pro mě. Hrozně tě to omezovalo. A mě taky. A i když jsme si pak začali uvědomovat, že se milujeme, pořád jsi měl spoustu omezení. A jak se náš vztah vyvíjí, omezují nás tvoje pravidla. Vzpomeň jsi, jak si je postupně měnil. Tak se na ně prostě vykašli. Pak budeme oba moct mít to, co chceme. Navzájem."

"A ty změny neznamenají, že bychom se milovali méně. Milujeme se víc."

"Ale tvoje pravidla, tvoje limity ... měnily se, tak jak ses naučil nejenom nechat se kouřit, ale i vykouřit druhého. Nejenom mrdat, ale i se nechat mrdat. A ... No, asi mi rozumíš."

"A pak jsme ta pravidla obešli, tenkrát s Jessem ve vířivce. A potom s Tedem. A pak znovu a znovu ... dokud jsme si nevymysleli pro Jesse úplně jiná pravidla a nedohodli se, že tenkrát tu jednu noc ho můžeme ošukat. Proč? Protože nás o to poprosil a my jsme oba souhlasili. Oba jsme to chtěli."

"Porušili jsme všechna pravidla a nic se nestalo, nezbořil se svět. Pořád jsme se milovali. I Jesse. Jestli se vůbec něco stalo, tak nás to šukání s Jessem akorát sblížilo. Sdíleli jsme společnou jedinečnou zkušenost, něco, co spousta kluků nikdy nezažije.

"A závěr je ten, že i když šukání s Jessem porušilo všechna naše pravidla, protože jsme se spolu domluvili, že je to v pořádku, neznamenalo to nic špatného."

"Rozhodli jsme se společně. Rozhodli jsme se vstoupit do nové fáze. Do nového života. A může to být pořád lepší a lepší."

"Pokud bychom se nedokázali změnit a růst a reagovat na realitu kolem nás ... my jsme ta realita ... Pokud bychom to nedokázali, naše láska se unaví a znudí a vymizí. Za chvíli bychom na sebe neměli čas. Už bychom jeden druhého nevzrušovali."

"Lidi musí pořád růst a měnit se a vyrovnávat se s ..."

Billy mě konečně přerušil. "Justine, já vím, o co ti jde. Jde ti o Phila. O sex s Philem. Chceš, abys mohl Phila vyšukat. Nebo chceš, aby se Phil s Toddem dívali, jak šukáme. Nebo něco takového."

"Bojím se, že s tebou je to tak, že se vždycky najde nějaký další kluk, pro kterého uděláme výjimku. Ještě jeden kluk na mrdání. Aby se díval, jak mrdáme. Takže to, co se mi snažíš říct, ve skutečnosti není až tak o tobě a o mně, ale o tom, abychom mohli mít sex s jinýma klukama. Nebo před jinýma klukama. Aby se mohli udělat, když se na nás budou dívat. A vzrušovali nás tím díváním."

"Kurva jo, řekl bych, že by bylo fakt fantastický, kdyby se na nás Phil a Todd dívali, jak šukáme. Ale chtěl bych ..."

Teď byla řada na mně, abych ho přerušil. "Nechej mě napřed říct, co chci já." Podíval jsem se na Billyho přísným pohledem, který skoro nepoužívám. "Prosím," řekl jsem, skoro jsem mu přikazoval, ať souhlasí.

Oba jsme chvíli byli potichu, nakonec Billy přikývl, ať pokračuju. Pořád vypadal docela rezignovaně.

"Já chci ... Ne, chtěl bych, abychom oba tomu druhému řekli, co od něj chceme. Co nám chybí? Co můžeme vylepšit? Čeho potřebujeme víc. Prostě takové věci."

"Nemusíme to udělat hned teď. Ne dneska. Oba potřebujeme trochu času, abychom si mohli rozmyslet, co je pro nás v tomto vztahu důležité."

"A až si navzájem řekneme, co jeden od druhého opravdu chceme, tak zkusíme dát dohromady, jak to můžeme zařídit..."

Billy se postavil, něco ho rozrušilo. Přišlo mi, že jde spíš o něco, co ho napadlo, než něco, co jsem řekl. Zvedl ruku, jako by mi říkal, ať přestanu mluvit.

"Co je, Billy?"

"Já o tom nepotřebuju přemýšlet. Nechci mít sex s kýmkoliv jiným," řekl Billy. Jeho hlas byl úplně plochý.

Naléhal jsem na něj. "Nejde o tom, co nechceš. Jde o to, co chceme. My oba. Každý z nás. Možná se nedokážeme dohodnout na všem, ale určitě je spousta věcí, na kterých se dohodnout dokážeme. Znám tě a ty mě znáš dost dobře na to, abys věděl, že je to pravda. A až zjistíme, co chceme oba, tak to prostě zařídíme tak, abychom to měli."

"Neříkej mi teď hned ani ano ani ne. Řekni jenom, že nad tím budeš přemýšlet."

Billy se posadil. Za chvíli už zase jedl svoje vločky a neříkal vůbec nic. Nevěděl jsem, jestli vůbec plánuje něco říct. Nakonec jsem se ho zeptal, "OK?"

Zvedl oči a řekl, "OK," jako kdyby měl pocit, že mi vůbec nemusí odpovídat.

Zbytek dne byl trochu víc zamlklý. Ale kolem oběda už všechno vypadalo skoro normálně. Nic vážného. A pak přišlo to nejlepší. Někdy pozdě odpoledne jsem se ho zeptal, "Co by sis dal k večeři?"

Zašklebil se na mě a řekl, "Tebe, mrdáku! Chci tě celého sežrat!" A než mi došlo co se děje, opakovali jsme včerejší noc s tolika variacemi, že to bylo ještě zajímavější. Udělal jsem se dvakrát. A Billy třikrát.

Předpokládal jsem, že je to dobré znamení. Rozhodně to byla dobrá noc.

Pokračování...

Poznámka autora

Toto je druhá kniha série "I Thought I Knew." Knihy není nutné číst v pořadí, i když první kniha chronologicky předchází této. Naleznete ji pod názvem "I Thought I Knew", respektive "I Thought I Knew CZ" v sekci High School.

Postavy v příběhu jsou skutečné. Jména a některé další identifikační údaje byly změněny, abychom zakryli skutečnou identitu popisovaných osob. Majitelem autorských práv původní série "Justin and Billy" je Hardreader, práva na překlad má ripencc. Povídka nesmí být nikde publikována nebo redistribuována, tiskem, elektronicky či digitálně, bez souhlasu autora, respektive překladatele. Autor i překladatel uvítají připomínky a názory čtenářů, autor v angličtině, překladatel v češtině.

Zatímco budete čekat na další epizodu - ať se vám daří. A ať vám stojí! -- H.R.