Date: Mon, 23 Aug 2021 15:51:19 +0000 From: Luboš Moudrý Subject: Tradice 3.díl Ráno se nesla domem vůně tátovy kávy. Po umytí a sbalení věcí do školy jsem sestoupil do kuchyně, kde na mě čekala moje oblíbená snídaně. Táta se usmíval a popíjel svoji kávu opřený o kuchyňskou linku. Moc mu to slušelo. Táta:“ jak jsi vyspal, zlatíčko“? „Bylo to moc fajn spát s Tebou v posteli.“ Táta:“ Nezapomeň si vzít pytlík se cvičením-máte dnes ve škole tělocvik, a také se po cvičení pořádně osprchuj, ať v autobusu nesmrdíš a neděláš nám ostudu“. Nevím, zda mám splnit, co bylo nařízeno nebo se z toho vylhat, abych nedošlo k odhalení CB před spolužáky. Celou cestu do školy, během vyučování, než došlo k tělocviku se ve mně míchaly rozporuplné názory. Nejdříve ne, pak zase ano. Jak se rozhodnout??? Můj nejlepší kamarád Kamil se ptá:“ Ty vole, co je dneska s Tebou, jsi jako zaražený prd“. S Klárou z béčka to vyšlo? Nechtěla jít na rande, co“? Odbyl jsem ho, že mi není dobře. Při převlékání to šlo dobře, schoval jsem se v koutě, zadkem k ostatním a nechal si své spodní prádlo na sobě. Hodina končila a učitel říká:“ Kamil a Richard poklidí nářadí; dnes váš výkon nestál za nic, tak ukliďte, ať si to pamatujete“. Líně a co možná nejpomaleji jsem uklízel nářadí. Kamil:“ Vole pohni, spěchám. Lenka z vedlejší třídy na mě čeká.“ Přišli jsme do šatny. Kamil se rychle svlékal, aby se osprchoval. Lenka má prý ráda, když kluk voní po sprcháči.. Odvaha byla ta tam. Stojím a čekám, až Kamil zmizí ve sprše a já rychle vyklouznu ven. Kamil:“ Brácho, co je? Dnes nedáš sprchu, proč“? Stál přede mnou úplně svlečený. Kamil:“ Mluvím s Tebou, tak se otoč, ne? Seš dnes nějakej divnej, co je“? Otočím se a zírám!! Mockrát jsme se viděli nazí, ale tentokrát to bylo pro mě jiný. Něčím mě přitahoval. Stál tam jen s ručníkem v ruce. Má nádherné vysportované tělo, černé vlasy a modré oči. Super břišní svaly a pevná stehna. Jeho penis je jako poklad ukrytý v půlměsíci rašící, pubickém ochlupení černé barvy. Koule má spadené, ale zda i tam má chloupky nevidím. V mém péru zacukalo a snaží se erektovat. Syknu bolestí a uhnu pohledem, raději. „Jdu za dědou, je nemocný, osprchuji se až tam“, rychle řeknu a snažím se zmizet. Kamil:“ Vole, co je to za blbost? Sprchujeme se vždycky.“ „Trhni si, chceš snad vidět nahýho? Jsi buzna nebo co“? Kamil se začervenal, mávnul rukou a otočil se, že jde do sprchy. Podíval jsem se na jeho tuhý zadek, byl moc pěkný i zezadu. Mizím ze šatny neumytý a páchnoucí potem. Doma vše nahážu do špinavého prádla. Dělám úkoly do školy, když ve vrátí táta. Vešel do mého pokoje, chvíli stál, a pak říká: Táta:“ Ríšo, chci s Tebou mluvit“. „Co se stalo, tati“? Táta:“ Jak dopadlo Tvoje sprchování ve škole, měl jsi problém, že by se Ti posmívali nebo Tě uráželi?“ „ Ne, vše proběhlo dobře, osprchoval jsem se a nikdo nic neviděl a neříkal“. Táta přišel blíž, podíval se na mě zkoumavým a zlým pohledem a zničeho nic mi dal dvě facky z každé strany tváře. Táta:“ To je za lhaní a jdu volat dědovi, aby rozhodnul o Tvém trestu.“ Seděl jsem celý vyjevený, jak to mohl vědět. Telefonoval dlouho ze své ložnice. Otevřel dveře a říká:“ V sobotu je naše společné setkání, které máme vždy první sobotu v měsíci a tam se rozhodne o Tvém trestu nejen za lhaní ale i za to, že zapíráš naši rodinu.“ Bylo pondělí a až do soboty dopoledne můj táta, kterého tak miluju, se mi vyhýbal a odpovídal mi odtažitě. Chápal jsem, že je něco „špatně“. V sobotu ráno oba rodiče popíjeli svoji kávu a táta říká mámě:“ Ivo, představ si, že ten můj projekt nakonec schválili a bude se to vyrábět. Táta byl velmi nadšený, prý o přinese firmě nejen skvělou prestiž, ale i peníze, které se dají investovat do rozvoje.“ Máma tátu pochválila, jak se šikovný a oddaný rodině. Sbalila si věci a že jede s holkama z naší rodiny na víkend k moři. Jen, co její auto odjelo z příjezdové cesty, táta na mě zavolal, ať jdu za ním do ložnice. Netuším, co se bude dít, mám strach, že když máma není doma, tak mě potrestá zato pondělí. Je ve mně „malá dušička“, ale přesto jdu. Táta:“ Dnes je pro naši mužskou část rodiny významný den. Každou první sobotu děda, nebo nejstarší člen rodiny, zhodnotí naše zásluhy pro rodinu i firmu a podle „nasbíraných plusových bodů“ se rozhodne, zda a jestli je hoden otevření z jeho pásu cudnosti a kdo ho přivede k výstřiku a kam on jej umístí. Pradědeček byl zastánce teorie, že propuštění z CB je jen za úmyslem plození dětí. Můj otec změnil pravidla po jeho smrti, že ti z nás, kdo nepožádali o propuštění z CB za účelem plození dětí, se jednou v měsíci sejdou a jestli plnili svoje povinnosti zodpovědně, smí „upustit páru“. Děda si přeje, abys byl veřejně potrestán před celou rodinou za to, že neplníš její povinnosti. Smíš se zúčastnit naše setkání, ale nesmíš být propuštěn z CB do dalšího měsíce. Ano, vím, je to kruté ve Tvém věku, na druhou stranu máme my-jako rodina- jistá neměnná pravidla, které, ať se nám to líbí či ne, musíme ale i chceme dodržovat. Mám plán, vím, jak naše rodina přemýšlí. Moc Tě miluju, Ríško, a ať udělá cokoliv tak si pamatuj, že je to z čisté lásky k Tobě. Nesmím Ti svůj plán prozradit, bohužel. Po obědě jedeme k dědovi“. Zazvonili jsme u dědových dveří. Bratr mého dědy šel otevřít. Říká:“ Už jsou tady náš-jeden hrdina, druhý hříšník“. Budu pokračovat dále. Náměty či recenze posílejte na e-mail: panbubacekzavinacseznam.cz