Date: Wed, 29 Sep 2010 20:11:45 +0200
From: ripencc@seznam.cz
Subject: I Thought I Knew 23 (Czech)

Kapitola 23

Vypráví Justin

Cesta s Billym domů byla docela stresující. Pořád opakoval, že nemůže přiznat, že je gay. A já mu opakoval to, o čem jsem věděl, že je pravda: musí to přiznat. Neviděl jsem žádnou jinou možnost, jak jinak bychom spolu mohli dál chodit.

Byl čím dál tím víc naštvaný a já čím dál tím víc rozčarovaný. Skončilo to tak, že posledních pět minut cesty k němu domů už jsme jenom mlčeli. Žádný polibek na rozloučenou. Žádné objetí. Jenom zabouchnul dveře od auta a já koukal na jeho záda, jak mířil ke dveřím domu.

Jel jsem zpátky k Mikovi abych uklidil. Z toho jak se věci vyvíjely mi bylo špatně od žaludku. Když jsem ten sexy romantický únos plánoval, myslel jsem si, že celý den strávíme hledáním nových způsobů, jak jeden druhého udělat. Že všechno to mrdkou pokryté vzrušení zachytíme na kameru, kterou tam Mike nechal. To je jízda! Mohli bychom se dívat na porno, ve kterém oba šukáme a kouříme a stříkáme jeden na druhého. Měly to být sexuální orgie v hlavních rolích s Billym a se mnou.

Místo toho jel Billy domů tak vykolejený z toho, že to na něj prasklo, že nebyl schopný uvažovat. Nechápal, že přiznat to je nevyhnutelné. Tím, že se to na něj provalilo, se to nejspíš ještě zjednodušilo. Díky tomu vlastně nemusí nikomu nic říkat. Prostě to jenom nebude popírat a všichni budou předpokládat, že to tak prostě je. Budou předpokládat, že je gay.

A jakmile předpokládají, že Billy je gay, a uvidí nás dva pohromadě, velmi rychle jim dojde, že jsme "přátelé", protože o mně každý ví, že jsem gay. Takže je prostě necháme složit tu skládanku samotné. Jenom ať jejich černé dušičky dumají o tom, co děláme. V posteli a mimo ni. Co se mě týkalo, čím divočejší, tím lepší.

Věděl jsem ... ne, doufal jsem, že jakmile Billy vychladne, dojde mu, že to vlastně není taková hrůza. Největší problém jsou zřejmě jeho rodiče. Jeho máma ani tak ne. Ale co jsem slyšel o jeho otci, ten by fakt byl schopný chovat se jako úplný kokot, když se dozví, že Billy je na kluky. Pokud by to veřejně přiznal. Jo, rodiče by mohli být problém.

Když jsem začal u Mika uklízet, rozhodl jsem se, že bych měl udělat něco, co Billyho povzbudí. Co by posloužilo jako nabídka smíru, až za ním pojedu.

Video, na které jsme si naše sexuální hrátky natočili, nevyšlo moc dobře, tak jsem se rozhodl natočit video našeho "hnízdečka lásky", s detailními záběry mrdkou postříkaných peřin. S místem, kde moje mrdka stříkla na stěnu nad Billyho hlavou. Prostě s takovými důležitými věcmi.

Postavil jsem obě kamery na trojnožky, zkontroloval jejich zamíření a zaostření a zapnul je. Postavil jsem se před ně a začal jsem si masírovat péro, které se začalo trochu nalívat už při té představě, co se bude dít. Po tom všem co jsme měli za sebou reagovalo moje obvykle pohotové péro trochu pomaleji. Ale netrvalo dlouho a už se v něm zase rozlívaly známé pocity. Za chvíli jsem si honil svý tvrdý, pohotový třiadvaceticentimetrový péro. Kvůli kamerám se předvádělo ve své plné délce a kapala z něj předmrdka. Jedna kamera přímo přede mnou, druhá z boku. Honil jsem si péro pro Billyho. Jakmile se uklidní, ocení to. C&ia cute;til jsem to s jistotou přímo v koulích.

Předmrdka tekla. Ruka mi klouzala nahoru a dolů po celé délce péra, byla horká a hebká. Druhou rukou jsem si tahal za koule, což mě dráždilo ještě víc. Žalud mi zářil jako červenofialová helma. Byl zářivý, hebký a tvrdý. Dál jsem si hrál s koulemi. Otočil jsem se, abych na kameru ukázal svoji stahující se díru. Její záškuby jsem nedokázal ovládat. Ještě pořád jsem cítil, jak mi ji Billyho čurák roztáhl. Chtěl jsem ji roztáhnout znovu a díra se svírala a povolovala v očekávání nové penetrace.

Štípal jsem se do bradavek. Rukama jsem se hladil po břiše. Ochutnával svoji předmrdku a kouřil si prsty, které pak hned zajely do mojí díry a jenom částečně uspokojily její potřebu pořádného klacku. Dělal jsem všechno, na co jsem si vzpomněl, že jsem kdy viděl v nějakém sólo honicím videu. Chtěl jsem, aby moje video bylo nejlepší. Oblíbené na Xtube. Opakovaně uváděné na DudeTube. Dával jsem do toho všechno. Bude ze mě hvězda v rrr0854 Cumshot Clips.

Pohyboval jsem boky jako bych přirážel. Přišlo mi to přirozené. Stejné přírazy jsem mnohokrát viděl u mladých kluků, kteří si honili péra na Xtube. Cítil jsem se dobře a dokonale svůdně. Konečně jsem ucítil potřebu, která se začínala formovat hluboko dole u kořene mého péra. Nesoustředil jsem se příliš na to, co pomalu přicházelo. V hlavě se mi míhaly obrázky sexu s Billym. Zejména poslední akce. Můj ocas v Billyho zadku. Jak pomalu přirážím tam a ven. Jeho ruka zkoumá můj ocas v místech, kde do něj pronikám. Billy si do sebe strká prst. Šuká se prstem současně s tím, jak já ho
61;ukám tvrdým pérem.

Vybavoval se mi ten pocit, když jsem se udělal hluboko v Billym a cítil přitom jeho prst, nebo možná prsty, přímo tam, u mého ocasu. Vybavoval jsem si, jak můj mohutný výstřik promazal jeho díru a pohyby jeho prstu u mého ocasu tak dostaly úplně nový náboj. Vytékala z něj mrdka. Chloupky na hřbetu jeho ruky se otíraly o moje stažené koule. Moje mrdka vytékající ven kolem mého péra. Kolem jeho ... Uf. Kurva! ... Ocas mi explodoval a vyletěla dávka mrdky. Oči jsem měl zavřené, takže jsem ani nevěděl, kde přistála.

Skoro okamžitě jsem znovu ucítil stah v koulích a tlak hluboko dole v břiše, instinktivně jsem se nahnul nad svoje trčící péro. Hleděl jsem přímo na šklebící se žalud. Zamířil jsem jím přímo do tváře. A pak jsem pustil jeden ze svých nejlepších výstřiků. Můžu být rád, že jsem nepřišel o oko. Rozstříkl se mi na čele a stekl po tvářích, minul oči.

Další dávka mě trefila na rty. Hned jsem si ze rtů začal mrdku olizovat a další výstřik zamířil na kameru přímo přede mnou, tipoval jsem, že ji oslepil.

Kolem a kolem, byla to dokonalá show.

Přehrál jsem si to na maličkých displejích kamer a byl jsem docela potěšený, jak se můj první sólo pornosnímek vyvedl - líbil se mi před kamerou i za kamerou. Všechny ty hodiny honění při sledování kluků honících na Xtube se nakonec vyplatily.

Když jsem asi o hodinu nebo tak nějak později šel to ráno k Billymu domů, pořád jsem v zadku cítil, jak mi ho projížděl Billyho velkej čurák. Říkal jsem si, že mě musel roztáhnout na trvalo a byl jsem zvědavý, jestli vždycky ucítím, jak mě šukal. Doufal jsem, že ano.

Zajímalo mě, jestli i Billy pořád cítí, jak jsem měl svůj ocas v jeho díře. Nejsem si jistý, jestli bych dokázal zvládnout ocas mý velikosti tak, jako to zvládl Billy. Byl prostě profík. Vypadalo to, že si fakt užívá být mrdanej.

Když jsem šel po chodníku k bočním dveřím, přes okno jsem viděl Billyho mámu jak něco vaří. Když mi otevřela dveře, nedokázal jsem myslet na nic jiného než na ten den, kdy jsem Billymu honil přímo před ní přímo v té kuchyni. Skoro jsem nemohl uvěřit tomu, že jsem fakt vytáhl ocas ven z jeho kalhot a honil ho, že málem stříknul. Zatímco ona pořád něco vařila. Co by si asi tak myslela, kdybych tenkrát Billyho fakt udělal? Kdyby přímo tam před ní stříkl pořádnou dávku? Dokázal jsm si představit, jak se otáčí a říká, "Billy, co je to tady tak cítit?" A já zvedám ruku celou od mr dky k puse, olizuju velký chuchvalec Billyho mrdky a říkám, "Hmm, to je vynikající. Měla byste to taky zkusit, paní ..."

Přerušila moje snění, když mě vřele přivítala u kuchyňských dveří, pevně mě objala a zašeptala mi do ucha, "Je to skvělé. Billy je tak šťastný. Jsme tak moc rádi."

Zrudnul jsem. Kolik jí toho o nás Billy řekl? Myslel jsem, že jeho rodiče budou problém. Věděli, že jsme spolu strávili noc?

Opatrně jsem volil slova. "To mě těší, že máte radost. Vím, že vaše podpora pro Billyho moc znamená."

Hodila po mně nechápavý pohled, který mi prozradil, že Billy jim nejspíš nic neřekl, nebo jim rozhodně neřekl všechno.

Jeho máma mi řekla, že mám jít nahoru do Billyho pokoje a poblahopřát mu. Říkala, že si nemyslí, že by Billy plně doceňoval význam té novinky. Oplatil jsem její pohled svým nechápavým pohledem a šel jsem nahoru. Řekl bych, že jsme si oba mysleli, že ten druhý ví víc, než kolik opravdu věděl, ale nechtěl jsem se do toho raději pouštět. Bez dalšího slova jsem šel nahoru.

Billy seděl u počtače a zuřivě klepal do klávesnice. "Jaké jsou ty dobré zprávy," zeptal jsem se. "Tvoje máma je z toho celá hotová. Tak nějak mi došlo, že asi nemluví o tom, že my dva ... však víš, spolu chodíme."

Aniž by se otočil začal mi Billy povídat o některých mailech, které dostal, nebo které mu Ted nebo Jess přeposlali. Z žádného z nich nevyplývalo, odkud se ty řeči vzaly, ale zdálo se, že to celé začalo zhruba v době, kdy jsme ten večer předtím odcházeli na večeři. "Takže ten číšník to být nemohl," řekl Billy.

"V některých se píše dokonce o tom, že jsme gayové oba, i s Jessem. Ale ty jsou vesměs až z dnešního rána. Ale když si je přečteš pěkně od počátku, tak uvidíš, jak se to na sebe nabaluje. Začíná to tím, jestli Jess věděl, že jsem gay. Pak k tomu tendle přidává, že Jess tajil to, že jsem gay. A další přidává, že Jess je nejspíš taky gay. Není tam žádná zmínka o tom, že bysme s Jessem dělali něco sexuálního. Jestli to celé začal Jess, tak se mu to pěkně vrátilo a hryzlo ho to do zadku."

Poslouchal jsem a snažil se v tom najít nějaký smysl. Napasovat to do toho, co jsem věděl o Jessově a Billyho kamarádech a naší zasrané škole. Nic z toho ale nedávalo moc smysl.

Po chvilce jsem už ale zase přemýšlel nad tím, o jakých "dobrých zprávách" to Billyho máma mluvila. Byl jsem si docela jistý, že to nemělo nic společného s těmito emaily a zprávami. "Tak co je to za zprávy, o kterých mluvila tvoje máma?" zeptal jsem se.

Aniž by cokoliv řekl nebo se na mě třeba podíval, Billy vzal ze stolu dopis a přes rameno mi ho podal. Vzal jsem si ho od něj a pomalu a pozorně si přečetl obě stránky. Přijali ho na první vysokou podle jeho seznamu, na východním pobřeží. Na školu, kterou si jeho rodiče ani nemohli dovolit. Na školu, na kterou chtěl jít od první chvíle, co se o ní a jejích oborech dozvěděl. Zaplatí mu celé školné. Školné, ubytování, učebnice. A jeho jméno je na seznamu adeptů o další stipendium, které by pokrylo věci jako stravování, cestování a další související náklady. O tom ho vyrozumí do 30 dnů.

"Skvělé. Věděl jsem, že na to máš," řekl jsem a měl jsem opravdickou radost. Nereagoval na to, tak jsem se postavil za něj, předklonil jsem se k němu a zezadu jsem jej objal, jak nejlíp to šlo. Setřásl mě ze sebe.

"Co se děje?" zeptal jsem se. "Vždyť to je přece fantastická zpráva. Ty nejsi šťastný?"

Konečně se ke mně otočil a suše řekl, "A proč bych měl být? Je to prostě další věc, která mi komplikuje život. Poprvé za celé roky jsem byl včera v noci opravdu šťastný. Ráno jsem se probudil a dozvěděl jsem se, že to o mně někdo vykecal, pravděpodobně člověk, kterého považuju za svého nejlepšího kamaráda. Pak mi můj kluk řekne, že přece vůbec nevadí, že se to ví. Proč? Protože on na tom trvá, bezpodmínečně, že pokud chci být jeho kluk, tak musím být přiznanej, ať se děje co se děje. A do toho se dozvím, že mě přijali na školu, po které roky toužím, ale která je t ak zkurveně daleko, že svýho kluka neuvidím měsíce. A teď to zkus celé zkombinovat dohromady tak nějak, aby mi život připadal skvělej."

Než jsem odpověděl, dlouho jsem nad tím přemýšlel. A začal jsem pomalu a opatrně.

"Za posledních 24 hodin se toho na tebe sesypalo hodně, ale víc je toho dobrého než zlého. A já udělám cokoliv, co bude potřeba, aby všechno vyšlo, abysme mohli být spolu, abys mohl jít na svoji vysněnou školu, aby tě rodiče nevyhodili z baráku. Slibuju ti to. To je to nejmenší, co pro tebe tvůj kluk může udělat."

"A co když se rozhodnu, že to nechci přiznat?" zeptal se Billy.

"Nějak to zvládneme. Máš před sebou posledních pár měsíců na tédle zaostalé škole. Uděláme cokoliv, co budeme muset. Jakmile odmaturuješ, můžeš se vykašlat na kohokoliv, kdo se nedokáže smířit s tím, že jsi můj kluk. Že spolu chodíme. A co se týče tvých rodičů, to ti teď neřeknu. Nevím všechno. Ale s tím stipendiem na nich nebudeš závislý. Můžeš to zvládnout úplně sám. Můžeš odjet na školu a žít svůj vysněný život."

"A zatímco budu tisíce kilometrů odsud na škole, ty budeš kde?" zeptal se Billy. "To mi teda moc nepomůže, přiznat, že jsem gay, když jediný člověk, se kterým chci být, bude tak daleko. Já nechci být gay. Já chci prostě jenom být s tebou."

Mluvili jsme a mluvili. Billy byl vyděšený z té představy, že by se přiznal. Nikdy se nepovažoval za nějak odlišného od svých kamarádů nebo od ostatních kluků v plaveckém oddíle. Ještě před několika týdny byl jeden z těch kluků, kteří chodili po škole a říkali, že "buzny" todle a "buzny" támto.

Přiznal, že i o mně několikrát mluvil jako o buzerantovi. A že uvažoval nad tím, že by mě pořádně zmlátil, aby mě naučil. Chladnokrevně přiznal, že by dřív rozhodně nepřemýšlel dvakrát nad tím, jestli nějakou buznu zmlátit nebo nezmlátit - "jenom tak."

Takže, říkal Billy, pokud svým kámošům přizná, že je gay, těžko od nich může očekávat, že by reagovali nějak jinak než by reagoval on. Nepříliš přátelsky.

"Jenomže oni tě znají. Vědí, jaký seš bezva kluk," namítal jsem.

"Řeknou, že si akorát mysleli, že mě znají, ale že mě ve skutečnosti neznají," řekl Billy.

"Hele, jasně že jsi mohl nesnášet gaye," řekl jsem. "Bylo to jednoduché je nesnášet. Žádného jsi přece neznal. Je daleko těžší nesnášet někoho, koho znáš a máš rád. Podívej se na sebe a na Jesse. Neříkám, že se tím nic nezmění, ale nemusí to rozhodně znamenat, že tě zmlátí do bezvědomí. Dokonce to ani neznamená, že tě kámoši přestanou brát. Spousta z nich ti zůstane. Otevři jim prostě oči stejně tak, jak je tobě otevřel Jess."

"Ale se mnou a s Jessem to bylo jiné, protože jsme gayové oba. Moji kámoši gayové nejsou," řekl.

"Ale ty jsi taky nebyl, když jsi poprvé přišel ke mně domů. Ty taky ne."

Debata pokračovala. Měl jsem pocit, že se mi daří trochu pokročit. Billy začínal chápat, že je docela možné, že mu část kamarádů, ne-li dokonce většina, zůstane. Zejména pokud to přizná i Jess. To by mohlo fungovat. Přinejmenším tak, aby to nějak vydržel do konce školního roku a do maturity.

Co mi pomohlo Billyho nalomit víc a víc byl argument, že čím otevřeněji se přizná, že je gay, tím víc budeme moct být spolu. Pokud se budeme muset skrývat a předstírat, nebudeme mít jinou možnost, než ukrást pár minut tam, chvilku onde. To by nebylo dobré. Z toho, co Billy říkal, jsem si myslel, že vím, že to co doopravdy chce, pokud by to šlo, je abychom byli spolu.

Byl přesvěčený, že pokud to o něm rodiče zjistí, nebude to doma stát za nic. Znovu jsem mu řekl, že pokud by jej rodiče vyhodili z domu, a já si nemyslel, že by to opravdu udělali, pak může klidně bydlet se mnou v mém pokoji. Nicméně otec by mu mohl udělat ze života peklo. Na druhou stranu, za chvíli půjde na vysokou a když by to doma bylo moc drsné, vždycky si může přijít ulevit ke mně...

Možná by to mohlo vyjít, říkal jsem si. Možná.

A pak mi Billy vyrazil dech. "Budu k tobě upřímný," vypadal, jako by byl trochu smutný z toho, co mi chce říct. "Mám tě fakticky rád. Myslím, že tě nejspíš opravdu miluju. A nikomu dřív jsem nic takového neřekl. Ale i přesto si nejsem jistý, jestli má todle všechno cenu, pokud nemůžeme být spolu. Ve škole to nějak protrpím, možná se budu muset odstěhovat od našich, možná přijdu o většinu kamarádů. A kvůli čemu? Abych mohl odejít na vysokou a snít o tom, jaké by to bylo s tebou? To stejně dobře nemusím říkat nikomu nic a honit si při vzpomínkách na minulou noc, budu to mít to samý. Možná bych měl z$ 7;stat na ženský."

Tvrdě jsem se na něj podíval. Srdce mi pukalo. Nepřemýšlel jsem nad tím, co mu chci říct. Prostě jsem to jenom řekl. "Nemůžu rozhodnout o tom, jestli tě mám milovat nebo ne. A nikdy se nedokážu rozhodnout pro život bez tebe. Omlouvám se za to, že jsem říkal, že pokud se nepřiznáš, nemůžeme spolu chodit. To je hovadina. Nemůžu nebýt tvůj kluk. Nemůžu tě přestat milovaat. Nedokážu ti slíbit, že všechno dopadne dobře. Nedokážu ti slíbit, že spolu budeme navždy a pořád, tak život nefunguje. Přinejmenším ne pro kluky jako my. Ale jednou jsme se dali dohromady a jen tak snadno se mě nezbavíš."

Billy se ke mně otočil a pevně mě objal. Chvíli jsem myslel, že se rozbrečí, ale nakonec to neudělal. A mně se taky kdovíjak povedlo nerozbrečet se. Prostě jsme jen tak stáli ve vzájemném objetí a drželi jsme se, jako by to mělo být navždy.

Nakonec jsem uslyšel, jak Billy zastřeným hlasem říká, "Taky tě miluju. Opravdu."

Pokračování...

POZNÁMKA AUTORA: Jména a některé další identifikační údaje byly v příběhu změněny, abychom nevyzradili identitu popisovaných osob. Majitelem autorských práv původní série "I Thought I Knew" je Hardreader, práva na překlad má ripencc. Povídka nesmí být nikde publikována nebo distribuována bez souhlasu autora, respektive překladatele. Autor i překladatel uvítají připomínky a názory čtenářů, autor v angličtině, překladatel v češtině. Zaujal příběh vaši představivost? Vzrušuje vás sex, o kterém čtete? Chcete se na něco zeptat? Napište mi - hardreader2000@aol.com.